Masaryk jede!

O projektu

Za zpěvu písně Ach synku, synku jsme ponechali bustu prvního prezidenta Československé republiky na Masarykově nádraží se vzkazem a žádostí o spolujízdu pro cestující. Zde busta čekala, než se jí někdo ujme a pomůže jí při pouti Evropou. Průběh cesty bylo možné sledovat na facebookových stránkách Masaryk jede!, kde ji dokumentovali samotní cestující.

Masaryka jsme svěřili cestujícím fyzicky do rukou, protože nás zajímá téma angažovanosti a pomoci. Z krátkých cest různými směry se skládá jedna dlouhá pouť, nad kterou nemůže mít jeden člověk nikdy absolutní moc, ale přece může být jejím spolutvůrcem. Za hranicemi se Masaryk stává rukou podanou k dialogu a symbolem otevřenosti. Tímto gestem jsme chtěli testovat odvahu cestujících podílet se na cestě významného státníka, prvního prezidenta Československé republiky, demokrata a humanisty, tatíčka Masaryka do Evropy.

Busta dojela do Klánovic, kde se ztratila. V klánovické hospodě se proslýchá, že ji kdosi odvezl do Kolína, nebo do Kutné Hory, přičemž dotyčný prý zaspal a přejel cílovou stanici. Víc by prý mohla vědět „Míša“ nebo „starej Barták, kterej jezdí na dráze“. Ani jednoho se nám už nepodařilo dohledat.

Později jsme vytvořili ještě bustu TGM, kterou jsme zanechali na hlavním nádraží v Praze, odkud beze stopy zmizela, aniž by kamkoli dojela.